Pranostiky na Svatého Martina
Ke dni Svatého Martina se váže několik desítek lidových pranostik. V souvislosti se Svatomartinskými slavnostmi pořádanými Muzem Karlova Mostu jsme připravili jejich kompletní seznam.
celý článekKe dni Svatého Martina se váže několik desítek lidových pranostik. V souvislosti se Svatomartinskými slavnostmi pořádanými Muzem Karlova Mostu jsme připravili jejich kompletní seznam.
celý článekAby bylo dílo nejen velkolepé, ale i pevné rozhodl se stavitel přidávat do malty syrová vejce.V celé Praze jich však nebylo dost, a tak na králův příkaz sváželi vajíčka ze všech koutů království.
celý článek20. března 1393 za tmy, kolem 21. hodiny, nechal král Václav IV. svrhnout do Vltavy patrně již jen mrtvé tělo arcibiskupova generálního vikáře Jana, rodáka z Pomuku. Narodil se kolem roku 1340 v osadě Pomuk, kde jeho otec Welflin působil 12 let jako rychtář.
celý článekVáclav se narodil jako syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické 26. února 1361 v Norimberku. Karel vkládal velké naděje do dlouho očekávaného syna a následníka trůnu.
celý článekKarel se narodil jako druhé dítě českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 1316. Byl pokřtěn jako Václav.
celý článekVladislav byl zvolen českým knížetem v únoru 1140 a vlády se ujal jako Vladislav II. Nového knížete předcházela pověst mladíka bezuzdné povahy, který několikrát uprchl za hranice a neváhal přitom s sebou odvézt velkou částku peněz z knížecí pokladny.
celý článekBlanka, pokřtěná Markéta, z Valois byla první ženou Karla IV. Narodila se v roce 1316 jako dcera hraběte Karla z Valois a jeho třetí ženy Mahaut ze Chatillon-St. Pol.
celý článekDesátý český král Jan Lucemburský se narodil jako první a jediný syn lucemburského hraběte a budoucího císaře Říše Římské Jindřicha VII. Lucemburského a Markéty Brabantské. Vyrůstal na francouzském dvoře Filipa Sličného a než se po sňatku s dědičkou českého království Eliškou Přemyslovnou stal českým králem, nosil titul hrabě lucemburský, hrabě v Laroche a markrabě v Arlonu.
celý článek počet komentářů: 0Bořivoj I. je prvním doložitelným přemyslovským panovníkem. Jeho jméno (Goriwei) se snad objevuje již k roku 872 ve Fuldských letopisech, kde je jeho jméno uvedeno v řadě dalších pěti knížat Čechů:
celý článek počet komentářů: 0Spytihněv I. byl starším synem Bořivoje I. a Ludmily. Zmiňují se o něm všichni známí čeští kronikáři, jako první již Kristián koncem 10. století. V části věnované svaté Ludmile píše toto:
celý článek počet komentářů: 0