Karlův most je světově unikátní galerií plastik pod širým nebem. Dnes s naprostou samozřejmostí procházíme pod skloněnými hlavami světců, sledováni jejich bedlivým pohledem a umravňováni vztyčenými ukazováčky.
Jan (1652 Spišská Sobota, Slovensko - 1718 Praha) a Ferdinand Maxmilián (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha) Brokoffové
Sv. Barbora, sv. Markéta, sv. Alžběta Durynská
1707
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. Jan z Mathy, sv. Felix z Valois a sv. Ivan
1709
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. Vincenc Ferrerský a sv. Prokop
1712
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. Ignác z Loyoly (sousoší se zřítilo do Vltavy při povodni roku 1890, vyloveno a umístěno do Lapidária NM, dnes na místě socha sv. Cyrila a Metoděje od Karla Dvořáka)
1709
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. František Xaverský (kopie z roku 1913, originál dnes v Lapidáriu Národního Muzea )
1711
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. František Borgia
1710
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. Kajetán
1709
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. Vojtěch (kopie z roku 1973, originál v sálu Gorlice na Vyšehradě)
1709
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. Norbert (socha poškozena r. 1757 při pruském ostřelování Prahy, nahrazena Sv. Norbertem od I.F. Platzera, v roce 1853 nahrazeno sousoším sv. Norbert, Václav a Zikmund od Josefa Maxe, obě prvně jmenovaná díla dnes nezvěstná)
1709
Ferdinand Maxmilián Brokoff (12.9. 1688 Červený Hrádek u Chomutova – 8.3. 1731 Praha)
Sv. Vít
1714
Karel Dvořák (1.1. 1893 Praha – 28.2. 1950 Praha)
Sv. Cyril a Metoděj (socha nahradila sousoší sv. Ignáce od F.M. Brokoffa, které se při povodni roku 1890 zřítilo do Vltavy)
1928-38
Emanuel Max, rytíř z Wachsteinu (19.10. 1810 Janov u Sloupu v Čechách – 21.2. 1901 Praha)
Sv. Kryštof (původně na tomto pilíři stála strážnice, která se při povodni roku 1784 zřítila do Vltavy)
1857
Jan Brokoff (1652 Spišská Sobota, Slovensko - 1718 Praha)
Pieta (socha r. 1859 nahrazena Pietou od Emanuela Maxe, dnes na nádvoří nemocnice Pod Petřínem)
kolem 1700
Emanuel Max, rytíř z Wachsteinu (19.10. 1810 Janov u Sloupu v Čechách – 21.2. 1901 Praha)
Pieta (původně Pieta od J. Brokoffa, 1859 nahrazena prací E. Maxe, dnes původní na nádvoří nemocnice pod Petřínem)
1859
Josef Calanza Max (16.1. 1804 Janov u Sloupu v Čechách – 18.6. 1855 Praha)
Sv. Norbert, Václav a Zikmund (původně sv. Norbert z brokoffovské dílny, posléze sv. Norbert od F.I. Platzera, obě sochy dnes nezvěstné)
1853
Josef Calanza Max (16.1. 1804 Janov u Sloupu v Čechách – 18.6. 1855 Praha)
Sv. Josef (původně Sv. Josef od J. Brokoffa, tato poškozena roku 1848 a nahrazena prací J. Maxe)
1854
Josef Calanza Max (16.1. 1804 Janov u Sloupu v Čechách – 18.6. 1855 Praha)
Sv. Jan Křtitel (původně Křest Krista od J. Brokoffa, tato poškozena roku 1848 a nahrazena prací J. Maxe)
1855
Matyáš Bernard Braun – dílenský okruh
Sv. Ludmila (pískovcová kopie z r. 1999, originál v sálu Gorlice na Vyšehradě)
po roce 1720 (původně na tomto místě stála socha sv. Václava od Otavia Mosta, ta se ovšem při povodní r. 1784 zřítila do Vltavy a proto byla nahrazena sochou sv. Ludmily, původně z rampy Pražského hradu.)
Matyáš Bernard Braun (24. února 1684 Sautens, Rakousko – 15. února 1738 )
Sv. Ivo (pískovcová kopie z r. 1908, originál v Lapidáriu Národního muzea)
1711
Matyáš Bernard Braun (24. února 1684 Sautens, Rakousko – 15. února 1738 )
Sv. Luitgarda (pískovcová kopie z r. 1995, originál v Lapidáriu Národního muzea)
1710
Ludvík Šimek (19.1.1837 – 25.1.1886)
Bruncvík (původně na tomto místě stála socha Rolanda, ochránce městských práv ze začátku 16.století, snad od Matěje Rejska, socha byla zničena za švédského obléhání Starého města roku 1648)
1884
Michael Bernard Mandel (okolo 1660 Praha – 23. dubna 1711 Salcburk)
Sv. Filip Benicius
1713
Michael Jan Josef Brokoff (28.4. 1686 Klášterec nad Ohří – 8.9. 1721 Praha) ve spolupráci s otcem Janem Brokoffem a bratrem Ferdinandem Maxmiliánem
Sv. Josef (socha poškozena r. 1648, nahrazena Sv. Josefem od Josefa Maxe, dnes nezvěstná)
1709
Jan Brokoff (1652 Spišská Sobota, Slovensko - 1718 Praha) ve spolupráci se svými syny Michaelem Janem Josefem a Ferdinandem Maxmiliánem
Křest Krista (socha poškozena r. 1648, nahrazena Sv. Janem Křtitelem od Josefa Maxe, dnes Lapidárium Národního muzea)
1709
Místo zvané pražany Čertovka. Místo opředené mýty a legendami. Jedno z nejkouzelnějších míst staré Prahy. Líně tekoucí vltavský proud společně s pravidelným klapotem mlýnských kol vytváří jedinečnou atmosféru tzv. Pražských Benátek.
Ottavio Mosto (1659 – 1701)
Sv. Václav (socha spadla do Vltavy při povodni r. 1784, nahrazena sochou z dílny M. B. Brauna, Sv. Ludmila, po r. 1720. Dnes torzo Mostovy sochy v Lapidáriu NM)
1700 - 1701
František Preiss (1660 – 1712)
Sv. František Serafinský (socha nahrazena r. 1855 prací od Emanuela Maxe, originál Preissovy sochy před kostelem sv. Josefa na Náměstí Republiky v Praze)
1708
Jeroným Kohl (asi 1632 Horní Slavkov – 18.5.1709 Praha), uváděn také jeho nevlastní syn Jan Bedřich Kohl-Severa (1681 Praha – 1735 Praha)
Sv. Mikuláš Tolentinský (pískovcová kopie, originál NKP Vyšehrad, kasematy, sál Gorlice)
1708
Jan Oldřich Mayer (1666 – 1721)
Spasitel se sv. Kosmou a Damiánem (originál) .
1709
Jan Oldřich Mayer (1666 – 1721) -
Sv. Antonín Paduánský (originál)
1707
Jeroným Kohl (asi 1632 Horní Slavkov – 18.5.1709 Praha), uváděn také jeho nevlastní syn Jan Bedřich Kohl-Severa (1681 Praha – 1735 Praha)
Sv. Augustin (pískovcová kopie, originál NKP Vyšehrad, kasematy, sál Gorlice)
1708
Matěj Václav Jäckel (11. září 1655 Wittichenau (srbsky Kulow), Horní Lužice - 1738 Praha)
Panna Marie se sv. Bernardem (pískovcová kopie, originál NKP Vyšehrad, kasematy, sál Gorlice)
1709
Matěj Václav Jäckel (11. září 1655 Wittichenau (srbsky Kulow), Horní Lužice - 1738 Praha)
Sv. Anna (pískovcová kopie, originál NKP Vyšehrad, kasematy, sál Gorlice)
1707
Matěj Václav Jäckel (11. září 1655 Wittichenau (srbsky Kulow), Horní Lužice - 1738 Praha)
Sousoší Panny Marie se sv. Dominikem a sv. Tomášem Akvinským (pískovcová kopie, originál Lapidárium Národního Muzea)
1708
Karlův most je bezesporu unikátním stavebním dílem. Odborníky zarážejí především okolnosti a stavebně-technologické detaily jeho středověkého vzniku.
Jan van Eyck byl jedním z nejvýznamnějších představitelů severské renesance. Svým dílem ovlivnil celou řadu umělců po celé Evropě. V jeho životě, podobně jako životech mnoha jeho významných současníků, existuje řada nezodpověditelných otazníků.
Karlův most pojí s Janem Nepomuckým řada nepřehlédnutelných událostí. Jan se narodil někdy okolo roku 1345, pouhé tři roky po ničivé povodni, která znamenala konec pro Juditin most, vůbec první kamenný most v Čechách, a která také zavdala nejpádnější příčinu pro stavbu mostu nového, pevnějšího, vyššího a také skvostnějšího.
Karlův most byl po Juditině mostu druhým pražským mostem přes Vltavu, postaveným z kamene. Proto se mu také až do poloviny 19. století říkalo Kamenný most.
Koněspřežná tramvaj, pražany nazývaná koňka byla ve své době nesmírně populární.
„Děsná katastrofa, která matičku Prahu postihla 4. září 1890, zajisté trvá podnes v živé paměti všech Pražanů. Málo bylo tehdy lidí, a to nejen Čechů, ale i cizinců, jimž by při zprávě o zřícení se mostu Karlova nebyl zvlhnul zrak... „
(český král 1346-1378, římský král 1346-1355, římský císař 1355-1378)
Karel se narodil jako druhé dítě českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 1316. Byl pokřtěn jako Václav.
(český král 1378-1419; římský král 1378-1400)
Václav se narodil jako syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické 26. února 1361 v Norimberku. Karel vkládal velké naděje do dlouho očekávaného syna a následníka trůnu.
20. března 1393 za tmy, kolem 21. hodiny, nechal král Václav IV. svrhnout do Vltavy patrně již jen mrtvé tělo arcibiskupova generálního vikáře Jana, rodáka z Pomuku. Narodil se kolem roku 1340 v osadě Pomuk, kde jeho otec Welflin působil 12 let jako rychtář.
Svatý Vít neodmyslitelně patří do panteonu českých zemských světců, ale sám pochází z daleké slunné Sicílie a jeho kult se do českých zemí dostal na počátku 10. století ze Saska. Budoucí světec se narodil se okolo roku 297 bohatému pohanskému šlechtici Ilariovy (či Ilasiovy).
Zikmund žil v 6. století a byl synem burgundského krále Gundobalda. Gundobald přijal ariánství, od kterého se ho neúspěšně snažil obrátit na katolickou víru biskup z Vienne, sv. Avitus. Avitova kázání však silně ovlivnila mladého Zikmunda, který se brzy stal horlivým katolíkem.
Budoucí druhý pražský biskup, mučedník za křesťanskou víru, pocházející z dynastie Slavníkovců, se narodil pravděpodobně okolo roku 956 na Libici nedaleko Kouřimi. Jeho otec, Slavník, patřil k předním českým velmožům. Matkou měla být Střezislava, která snad pocházela z dynastie Přemyslovců.
1628 - 1861 
Jan Oldřich Mayer (1666 – 1721)