Sv. Josef
Josef Calanza Max (16.1. 1804 Janov u Sloupu v Čechách – 18.6. 1855 Praha)
Sv. Josef (původně Sv. Josef od J. Brokoffa, tato poškozena roku 1848 a nahrazena prací J. Maxe)
1854
Autor
Josef Calanza Max se narodil 16. ledna 1804 v Janově u Sloupu v Čechách. Pocházel z rodiny řezbářů a kameníků a společně se svým o málo mladším bratrem Emanuelem byl jedním z nejvýznačnějších sochařů první poloviny 19. století. Taktéž jeho synové zdědili výtvarný talent, jak Gabriel tak Jindřich byli malíři. Josef Max vystudoval Akademii výtvarných umění u Josefa Berglera. V roce 1830 si v Praze otevřel dílnu, která se zanedlouho stala pražským sochařským střediskem. Vrcholem mu pak byla léta po roce 1848, kdy byl pražským magistrátem vyzván, aby obhlédl stav soch na Karlově mostě a případně navrhl náhrady za poškozené. Josef Max byl bezesporu dobrým řemeslníkem, který nedostatek invence doháněl podrobným studiem. Celé jeho dílo vykazuje kolísání mezi doznívajícím klasicismem a nastupujícím romantismem. Z jeho nejvýznamnějších děl : četné náhrobky na malostranském hřbitově v Košířích, Tobiáš uzdravuje slepotu svého otce, reliéf pro tympanon Klárova ústavu slepců (1836), Pomník Přemysla Oráče ve Stadicích (1841), pomník císaři Františku I., zvaný Hold českých stavů na Smetanově nábřeži v Praze (1844-1846), na kterém spolupracoval s architektem Josefem Krannerem, Pražský student (1848), dnes na 1. nádvoří pražského Klementina, Sv. Norbert (1853), sv. Josef (1854) a sv. Jan Křtitel (1855) pro Karlův most a Pomník maršála Radeckého z Radče, na kterém až do své smrti v roce 1855 spolupracoval se svým bratrem Emanuelem.
Donátor
Objednavatelem sochy sv. Josefa pro Karlův most byl Josef Bergmann, měšťan a obchodník pražský.
Sv. Josef
Josef byl adoptivním otcem Ježíšovým. Pocházel z rodu Davidova, živil se jako tesař. Byl zasnouben s Marií, na které ovšem velice záhy počaly být znát znaky těhotenství. Josef věda, že Mariino štěstí nepochází od něj nezahořkl a nad celou situací přemýšlel. Ve chvíli nejtěžší se mu zjevil anděl a sdělil mu pravdu o jejím početí skrze Ducha Svatého. Následovala svatba, od které se Josef o manželku a později i malého Ježíše staral více než příkladně. Když nechal císař Herodes vraždit v Josefově rodišti Betlémě narozená neviňátka uprchli oba do Egypta, kde Josef mladého Ježíše vyučil tesařskému řemeslu. Až po Herodově smrti se rodina vrátila zpět do Nazaretu v Galileji. Z bible náhle mizí s událostí Dvanáctiletý Ježíš v chrámu. Tato událost se odehrála v Jeruzalémě. Ježíš se ztratil rodičům, kteří ho po dlouhém hledání nalezli v chrámu uprostřed disputace s kněžími. K této události se vztahuje poslední biblická zmínka o svatém Josefovi. Marie kárá Ježíše slovy : „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ Dále již není v bibli o Josefovi jediné zmínky. Objevuje se ale v apokryfních spisech. Podle jednoho z nich Historie Josefa, tesaře zemřel po nemoci v náručí svého syna Ježíše za přítomnosti manželky Marie a andělů sestupujících z nebes. S největší pravděpodobností se tomu tak stalo ještě před veřejným vystoupením Ježíšovým. Panují dohady, zda byl Josef již starým kmetem, když se zasnoubil s Marií. Některá apokryfní vyprávění líčí Josefa jako třiadevadesátiletého starce, který se z boží vůle zasnoubil s Marií aby jí byl ochranou a oporou. Pohlédneme-li ale do evangelií, nalezneme další tři syny a několik dcer, kteří měli narodit ze svazku Josefa s Marií. To vysoký věk Josefův příliš nepředpokládá.
Socha
V roce 1844 se na městském hejtmanství jednalo o stavu soch na Karlově mostě, za restaurátora byl navržen Josef Max, který roku 1852 vydal dobrozdání. Některá sousoší již nemají být opravována, nýbrž nahrazena novými dobovými díly „se všemi charakteristickými vlastnostmi jejich tvůrců“. Trojice autorů, která měla v 19. století to privilegium dodat své sochy na Karlův most (Josef Max, Emanuel Max, Josef Kamil Böhm) se ovšem tohoto dobrozdání příliš nedrželi. Nejvíce s dynamickým pojetím baroka kontrastují sochy Josefa Maxa, které jsou strnulé, unylé a bezživotné. Nejlépe pak vyznívá sv. Kryštof od Emanuela Maxe.
Nápis se vyskytuje
Vpředu na podstavci
ZUM ANDENKEN GEWIDMET VON JOSEF BERGMANN BÜRGER UND KAUFMANN IN PRAG
(Na památku věnováno od Josefa Bergmanna, měšťana a obchodníka v Praze)