Starý či nový most? – výměna pískovcových kvádrů zábradlí
Samotné fázi realizace oprav bylo z pochopitelných důvodů věnováno nejvíce diskuzního prostoru. Z tohoto prostoru pak nejvíce obsáhla oprávněnost výměny pískovcových kvádrů, respektive kvality použitého kocbeřského pískovce. Zástupci investora a provádějících společností se ostře ohradili vůči tvrzení, že „výběr kamenů k vyřazení byl prováděn nekoncepčně, bez podmínek stanovených orgánem státní památkové péče a ve značném rozsahu“. Přesně definovat rozsah pískovcových kvádrů, které si žádají naléhavé výměny lze poctivě až v průběhu oprav. K tomuto účelu byla zřízena komise, jejíž členy byli také zástupci Národního památkového ústavu a která formou dohody rozhodovala o vyřazení každého jednotlivého kvádru. Pravdou zůstává, že oproti původnímu záměru je v současnosti vyměňováno větší množství kvádrů. Tento fakt však vychází z požadavku celkové koncepce opravy mostu. Kameny s kratší dobou životnosti ( do 30 let ) se spíše vyměňují tak, aby se hotové dílo zanechalo budoucím generacím ve stavu hodném investovaných finančních prostředků a především lidského úsilí. Pískovec z východočeských Kocbeří byl pak odbornou komisí zvolen zcela záměrně jako nejlepší možná dostupná alternativa. Vycházelo se především z fyzikálních a mechanických parametrů a odolnosti vůči zvětrávacím vlivům. Neopomenuta nezůstala ani maximální možná materiálová shoda ( především barva ) s původním pískovcem.
