Praha byla od raného středověku významným střediskem domácího i dálkového obchodu a centrem panovnické moci. Jako velká sídelní aglomerace se rozkládala na obou březích Vltavy, proto se bezpečný přechod přes řeku stal jednou z podmínek jejího rozvoje.

Praha byla od raného středověku významným střediskem domácího i dálkového obchodu a centrem panovnické moci. Jako velká sídelní aglomerace se rozkládala na obou březích Vltavy, proto se bezpečný přechod přes řeku stal jednou z podmínek jejího rozvoje. Pro nejranější období fungovaly na řece dva brody.

Již od počátku 10. století však s největší pravděpodobností v Praze přes Vltavu vedl stabilní velký dřevěný most, jenž umožňoval plynulý přechod řeky.

Z iniciativy královny Judity byl v letech 1158–1172 postaven kamenný obloukový most, druhý nejstarší ve střední Evropě. Velká povodeň v roce 1342 most pobořila do té míry, že bylo rozhodnuto jej již neobnovovat.

Z popudu českého krále Karla IV. byl roku 1357 položen základní kámen k novému kamennému mostu přes Vltavu, později nazvanému podle svého zakladatele. Na Malostranské straně most prochází mezi přestavěnými věžemi z Juditina mostu, na straněStarého Města vznikla jedna z nejnádhernějších branských věží vrcholně gotického stavitelství ozdobená bohatou sochařskou výzdobou. Praha tak již navždy získala stálý a pevný přechod přes Vltavu.

Hlavní exponát

Model Karlova a Juditina mostu

Model středověké podoby Karlova mostu po dokončení přestavby severní Malostranské mostecké věže ve 2. polovině 15. století. Oproti současnému stavu se odlišoval absencí barokní sochařské výzdoby a existencí ještě jednoho mostního oblouku na staroměstské straně, který je dnes ukryt pod Křížovnickým náměstím. Hmotově je znázorněna nejpravděpodobnější podoba staršíhoJuditina mostu krátce před jeho zničením povodní v roce 1342. 

Tuto expozici naleznete v Muzeu Karlova mostu, místnost číslo 6.