Andělský most v Římě

V dobách císařského Říma byl nazýván Ponte Aelius (podle druhého jména císaře Hadriána). S příchodem křesťanství a pádem západořímské říše získal most, podobně jako mauzoleum, dodnes používaný název.  
V minulosti byl most užíván poutníky na jejich cestě k chrámu sv. Petra ve Vatikánu. Představoval tak pro ně psychologickou spojnici mezi dvěma světy, světským, rušným a špinavým Římem za zády a posvátnými chrámy Vatikánu před nimi. 

Již od svého vzniku byl most zdoben sochami; o těch nejstarších nemáme mnoho pramenných materiálů. V roce 1535 byly na objednávku papeže Klimenta VII. na mostě vztyčeny sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla, které byly později doplněny o sochy čtyř evangelistů a sochy Adama, Noema, Abrahama a Mojžíše. V roce 1669  papež Kliment IX. objednal v dílně Giana Lorenza Berniniho deset soch andělů s nástroji umučení. Bernini sám zhotovil pouze 2 sochy, které ovšem papež na most neumístil, byl sochařovým dílem nadšen do té míry, že se je rozhodl umístit do své vlastní sbírky (dnes se nacházejí v kostele SantAndrea delle Fratte v Římě). Zbylých osm postav andělů je dílenskou prací; Berniniho originály byly nahrazeny kopiemi. Celý tento soubor soch, společně se svatým Petrem a svatým Pavlem ze 16. století, se o 35 let později stal ideovým pramenem sochařské výzdoby Karlova mostu.



Andělský most v Římě