Řád Křižovníků s červenou hvězdou

Život sv. Anežky byl ovlivněn příkladem sestřenice Alžběty Uherské. Anežka Přemyslovna počala shromažďovat kolem sebe pražskou chudinu, ovšem po vstupu do řehole předala tyto bratrstvu, které založila právě ke službě chudým a opuštěným.

Stará tradice praví, že první špitálníci byli křižáci navrátivší se z Palestiny, zvaní Betlehemité. Bratrstvo vzniká roku 1233 a prvním představeným měl být mistr Albert ze Sternberga. Papež Řehoř IX. roku 1237 povyšuje bratrstvo bulou „Omnipotens Deus“ na samostatný špitální řád, jež se má ovšem řídit řeholí sv. Augustina. Nový řád dostává od svaté Přemyslovny velké věno, stejně tak je podporován králem Václavem I. a přestože se rodí uprostřed františkánské rodiny, velmi záhy přebírá zřízení řádů rytířských.

Členové řádu byli převážně bratři bez vysvěcení, dokonce i řeholnice, jež ovšem koncem 13. století v Chebu vymírají. Kroku 1240 se dostávají bratři i do Slezska a Polska zásluhou bl. Anny Přemyslovny, provdané za Jindřicha II. Pobožného. Hlavní domem slezské fundace byl klášter s kostelem sv. Matěje ve Vratislavi, jež plnil své poslání do sekularizace roku 1810, kdy byl zrušen stejně i s dalšími řádovými špitály a komendami.

Ve stejnou dobu se také dostávají křížovníci na Moravu na Hradiště sv. Hypolita u Znojma, kde přebírají místní starobylé proboštství a opět zřizují špitál a vedouduchovní zprávu přilehlých vesnic. Z klášteraNa Františku se řeholníci stěhují ke kostelu sv.Petra v Praze Na Poříčí, aby 1252 obdrželi prestižnější místo u paty mostu, které jim koupila zakladatelka.

Také na Anežčinu žádost obdrželiv témže roce k červenému kříži na hábitě i šesticípouhvězdu. Anežčin nový řád se rychle šíří a bratři pracují zejména v oblasti špitální, ale i farní a později i vědecké. Mezi léty 1561 – 1694 jsou velmistři zároveň pražskými arcibiskupy. Významným je rok 1675, kdy Klement X. povyšuje špitální řád mezi řády rytířské a velmistr má později právo opatské benedikce a je prvním řeholním prelátem v království.

Od 18. století se řád rozšiřuje i do Bratislavy, Vídně a Budy, kde zakládá nové velké hospitály a získává vysoké společenské postavení u císařského dvora. Poslední komenda mimo české území zůstává až do dnešních dnů u Karlskirche ve Vídni. Tento vý-znamný řád přežil nacistickou i komunistickou perzekuci, ovšem počet členů se velmi snížil a dodnes je nejmenším katolickým řádem. Dej Bůh,aby na přímluvu svaté Anežky se rozhojnily jeho řady, ke konání bohulibé činnosti ve službě všem potřebným a strádajícím.