v Muzeu Karlova mostu
Muzeum Karlova mostu připravilo pro období adventu a Vánoc mimořádný výstavní projekt, který přináší do samotného historického srdce Prahy jedinečné kouzlo Šumavy. Ve spolupráci s Muzeem Šumavy Sušice – Kašperské Hory vznikla komorní výstava Šumavské lidové betlémy, představující výběr z nejcennějších sbírek šumavského lidového umění.
Výstavu slavnostně zahájil 26. listopadu pražský arcibiskup J. Exc. Mons. Jan Graubner společně s kurátorem výstavy PhDr. Vladimírem Horpeniakem, historikem a znalcem šumavských tradic, a Zdeňkem Bergmanem, převozníkem pražským a ředitelem Muzea Karlova mostu.
Poklady šumavského betlemářství poprvé v Praze
Návštěvníci mají jedinečnou příležitost nahlédnout do bohatého dědictví řezbářů a betlémářů Šumavy. Nechybí dva výjimečné rodinné betlémy legendárního šumavského řezbáře a hrobníka Wenzela Tutschku (1862–1940), jehož dřevořezby nesou nenapodobitelný půvab života šumavských vesnic 19. století.
K dalším cenným exponátům patří:
- Hofmeistrovy jesličky z let 1876–1878 – soubor s ohýbatelnými klouby a textilním oblečením od kožešnického mistra Jana Hofmeistera.
- Jesličky sklářské rodiny Abele z Železné Rudy, připisované řezbáři Janu Bellikantovi.
- Betlémy současných mistrů: Karla Tittla, Vladivoje Hracha, Michala Tesaře a nejnověji Jiřího Koptíka, jehož Hůrecký betlém je zalidněn šumavskými dřevaři, skláři, voraři i legendárním Rankelským Seppem.
Výstava je zároveň vzácným okamžikem: řada exponátů vůbec poprvé v historii opustila hranice svého domova na Šumavě.
Slovo kurátora výstavy
Kompletní originální znění textu PhDr. Vladimíra Horpeniaka
Naše nevelká výstava šumavských betlémů je takovým adventním a vánočním pozdravem Šumavy hlavnímu městu – Matičce Praze.
Těší nás příležitost k tomu, že naše Muzeum Šumavy může prezentovat ukázky ze své sbírky lidového umění tady u Vás v Muzeu Karlova mostu –
v historických místech na křižovatce starých evropských cest,
na místě, které svými vodami omývá naše národní řeka Vltava (pramenící u nás na Šumavě),
že můžeme nad šumavskými betlémy rozjímat
v místech u paty staroslavného mostu Karlova
pod nádhernou siluetou sídla českých králů
a římských císařů.
Je to výstava tak trochu historická i pro vystavované předměty, neboť je to opravdu poprvé, kdy tyto dřevořezby opustily místa svého vzniku na Šumavě.
Jsem přesvědčen o tom, že například betlémář Wenzel Tutschku z Kašperských Hor, žijící v 19. století, sám nejspíš v Praze nikdy nebyl, Prahu znal možná z vyprávění…
Naše výstava je pozdravem z kraje, který dosud stále nese pečeť „smutku sirotčího“, kraje poznamenaného zpřetrháním kulturních vazeb následkem tragických událostí po 2. světové válce.
Mnoho z kulturního dědictví zde patří již nenávratně minulosti, těší nás, že právě tradice betlémářství tady v nové době téměř zázračně ožila.
Předpoklady pro rozvoj řezbářského umění na Šumavě se hledají v dostupnosti materiálu – zvláště lipového dřeva.
Mnozí lidoví tvůrci se zde inspirovali nezřídka profesionálními sochařskými díly, které mohli spatřit v místních kostelích. (Mnohdy se jednalo o díla značně kvalitní, když vzpomenu na pozdně gotické oltáře v Prachaticích nebo Kašperských Horách, měst kdysi bohatých mezinárodním obchodem nebo těžbou zlata…)
Lidoví řezbáři – betlémáři na střední Šumavě, byli ve svých projevech poměrně skromní, pocházeli většinou z řad výtvarně nadaných truhlářů a soustružníků dřeva.
Zvláště čas po ukončení polních prací, zejména doba adventu s jeho dlouhými večery, tu byla příležitostí k oživení podomácké výroby ze dřeva, napilno v tom čase měli zvláště tvůrci betlémů.
Lidoví tvůrci se ve svých betlémech vedle hlavního výjevu často věnovali také vedlejším scénám a postavám. Lidové betlémy tak barvitě odrážejí život a práci lidí na českém – potažmo šumavském venkově.
Šumava patří mezi nejvýznamnější oblasti v Čechách s tradicí betlemářství.
Stavění betlémů bylo zvlášť oblíbené v hornických městech a tak není divu, že výraznou betlémářskou tradici měly Kašperské Hory se svým okolím.
V 19. století se tu často připomíná zdejší truhlář, muzikant a řezbář Prokop Mack, který pro hlavní kostel vytvořil v roce 1859 velký betlém s rázovitými 70 cm vysokými figurami.
Jeho betlémské město vzalo na sebe podobu starých Kašperských Hor se svým kostelem, radnicí, měšťanskými domy i hradem Kašperkem. (Tento betlém je vystaven celoročně v hlavním kostele v K. Horách).
Snad nejpilnějším a nejznámějším betlémářem v kraji byl kašperskohorský hrobník Wenzel Tutschku (1862–1940).
Početný kompars Tutschkuových rodinných betlémů vtipně ilustruje život tehdejšího šumavského venkova.
Své dřevořezby Tutschku vkusně pomalovával klihovými barvami. (rodinné betlémy rodin Fuckeriereovy, Hörnischovy, Tutschkuovy…)
Další betlémáři působili v okolních vesnicích – v Řetenicích, Studenci, Kozím Hřbetu, Horské Kvildě a Srní. (Matzschiner, Herzig…)
Sušické muzeum ve svých sbírkách uchovalo zajímavé tzv. Hofmeistrovy jesličky s figurami, které mají pestré textilní oblečení a nastavitelné klouby, tento betlém vytvořil v 70. letech 19. století sušický kožešnický mistr Jan Hofmeister.
Dílem školeného řezbáře Jana Bellikanta z 2. poloviny 19. století jsou jesličky ze slavné sklářské rodiny Abele v Železné Rudě.
Betlémářská tradice na Šumavě, jak jsem již vzpomněl, zázračně ožila v nové době – zvláště v letech po roce 1989.
Mezi řezbáři – betlémáři je tu snad nejznámější Karel Tittl z Velhartic, který mimo jiné spolu s Pavlem Svobodou vytvořil obdivovaný sušický velký mechanický betlém, vystavený v tamějším Muzeu Šumavy.
V Kašperských Horách v místní radnici je k vidění velký skříňový Šumavský betlém místních tvůrců Vladivoje Hracha a Jiřího Brože.
V Dobré Vodě u Hartmanic žije a pracuje řezbář – betlémář Michal Tesař, známý především svými závěsnými betlémy. (Vladěna Tesařová – unikátní skleněný betlém).
Svým Šumavským betlémem zaujal nejnověji všestranný umělec Jiří Koptík.
Do svého Šumavského – Hůreckého betlému zakomponoval nejen skláře, dřevaře, poustevníka Vintíře, odvážného lyžaře – běžkaře, ale i pověstného Rankelského Seppa.
Ty naše šumavské betlémy jsou takovou něžnou výzvou k tomu, abychom i my se vydali, stejně jako naši předkové, s veškerou upřímností a důvěrou do Betléma:
„Pospíchejme k betlému, místu svatému!“
„Dítě se nám narodilo, syn je nám dán…“
Nebojme se pokleknout před jeslemi Spasitelovými, jemu svěřit naše starosti o naše blízké, naši vlast, o tento svět v těchto nelehkých časech přítomných… spíš pašijových než vánočních ….
Kéž pak může zaznít naplno:
Sláva na výsostech Bohu a pokoj lidem dobré vůle!
Výstava potrvá do 2. února 2026
Muzeum Karlova mostu zve všechny, kteří chtějí v předvánočním čase načerpat pokojnou atmosféru betlémů z jednoho z nejmalebnějších koutů české země.
