Jedinečnou krásu Karlova mostu tvoří mimo jiné sochařská výzdoba. Zásadní sochařskou výzdobu přineslo období baroka.

Jedinečnou krásu Karlova mostu tvoří mimo jiné sochařská výzdoba. Již v době gotické zdobilo most několik sochařských realizací. Z roku 1419 se dochovala zmínka o poškození božích muk, stojících na třetím pilíři vlevo od Staroměstské mostecké věže. Na opačné straně stál proti nim kříž. Ten je možné vidět například na leptu Václava Holara z roku 1635.

Zásadní sochařskou výzdobu však přineslo až období baroka. Těžko říci, jak a kde vznikla tato velkorysá idea. Podstatná část sochařské výzdoby vyrostla na gotických pilířích v letech 1706–1714, když navázala na již stojící plastiku Jana Nepomuckého(1683), Piety (1696) a sv. Václava (1701).

Další důležitější etapa výzdoby mostu spadá do poloviny 19. století. Poslední sochou osazenou na Karlově mostě bylo sousoší slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, dokončené sochařem Karlem Dvořákem roku 1938.

Hlavní exponát

Bozzetto sochy Jana Nepomuckého

K domnělému třístému výročí smrti Jana Nepomuckého nechal roku 1681 ve Vídni svobodný pán Wunschwitz pořídit u německo-rakouského sochaře Matyáše Rauchmüllera (1645–1686) malý, 41 centimetrů vysoký hliněný model sochy. Podle této skici neboli bozzetty (z italského bozzetto – náčrt, skica) vytvořil Jan Brokoff (1652–1718) o rok později dřevěný model, aby konečně roku 1683 Volfgang Jeroným Heroldt v Norimberku odlil finální bronzovou plastiku světce. 

Tuto expozici naleznete v Muzeu Karlova mostu, místnost číslo 3 v chodbě.