Ve čtvrtek 20. 11. 2008 se v Muzeu Karlova mostu uskutečnila diskuze, kladoucí si za cíl rozuzlení současných problémů a kritik ohledně opravy jedné z našich nejvýznamnějších Národních kulturních památek – Karlova mostu. Pozvaní odborníci odpovídali na otázky, které nadnesla inspekční zpráva Památkové inspekce Ministerstva kultury. Společně se snažili nalézt klíč k pravdě, která se bez možnosti zpětné konfrontace a tudíž značně jednostranně, během posledních dnů předkládala široké veřejnosti.

Diskuzní platforma, která byla v Muzeu Karlova mostu vytvořena byla přímou odezvou na již zmiňovanou inspekční zprávu Památkové inspekce Ministerstva kultury, jejíž pracovníci se odmítli této diskuze zúčastnit. Nejzávažnejší pochybení, která byla vlastníku, a tím pádem investoru opravy Karlova mostu, Hlavnímu městu Praze, vytýkána, se v prostředí oboustranné diskuze řešila na úrovni mezioborového setkání odborníků . Muzeum se pro ně pokusilo vytvořit diskusní platformu, která by umožnila zaznít hlasům obou stran. Tak se také dělo. Zástupci zhotovitele přiznali některá drobná pochybení, která ovšem nemají na úrovni oprav bezprostřední dopad.     Povinnost ohlášení stavby  Archeologickému ústavu Akademie věd ČR byla sice opominuta, avšak spolupráce s archeology probíhala již před vlastním zahájením prací a ve formě archeologického dozoru pracovníků Národního památkového ústavu Praha pokračovala i po jejím zahájení. Účastníci se jednoznačně neshodli na úrovni připravenosti umělecko-historického průzkumu mostu. Dle zástupců investora pokračuje práce na dokončení a kompletace průzkumu v úzké spolupráci s probíhajícími opravami. Stavebně-historický průzkum, který je v současnosti k dispozici je naprosto dostatečným východiskem pro posouzení dnešní fáze oprav – opravy vozovky a mostních parapetů. Pro samotný průzkum bude jistě přínosem, půjde-li ruku v ruce s odkryvy a nahlédne do útrob Karlova mostu způsobem, který by byl bez rekonstrukčních prací nemyslitelný. Stanovisko první strany ještě podtrhuje fakt, že v případě současných oprav se odkrývají vrstvy pocházející z nepříliš povedených oprav z let 1966 – 1975.
Vcelku jednoznačně vyzněla výtka oprávněnosti a způsobu výměny pískovcových kvádrů, respektive kvality použitého kocbéřovského pískovce. Jak podotkl hlavní stavbyvedoucí oprav Karlova mostu, zástupce provádějící společnosti SMP CZ, a.s., Ing. Zdeněk Batal, byl výsledek inspekční zprávy záměrně zkreslen. Především z tohoto důvodu tak skutečné množství vyměňovaných kvádrů neodpovídá inspekčnímu zjištění. K témuž se vyslovil také Ing. Daut Kara ze společnosti Mott Mac Donald zajišťující investorský dohled na stavbě. Reagoval tvrzením, že množství vyměněných kamenů odpovídá stavu poškození původního zdiva a výměna je prováděna na základě rozhodnutí kompetentní komise. Prof. Witzany vznesl výtku vůči koncepčnosti celkové opravy. Proti tomu se ohradil Ing. arch. Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.  Dle jeho názoru je oprava koncepční, je prováděna na základě schválené dokumentace a na základě vydaného stavebního povolení. Do třetice reagoval Doc. Karel Drozd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kocbéřovský pískovec, kritizovaný ve zprávě jako naprosto nevhodný pro opravu, byl odbornou komisí v čele s Doc. Přikrylem vybrán jako jediná a především jako nejvhodnější dostupná varianta. Z pléna dostal slovo umělecký tesař p. Petr Růžička, který ostře napadl způsob opracování kamene. Ondřej Šefců ujistil pana Růžičku, že o opracování a případném odstranění kvádrů rozhoduje odborná komise, hodnotící každý jednotlivý kámen zvlášť.
Muzeum Karlova mostu nabízí prostor pro periodické odborné diskuze o kterých bude včas informovat.

Kontaktní osoba : Zdeněk Bergman, tel. : +420 603 819 947
Dne: 20.11.2008