Juditin most

Nejnovější informace archeologického průzkumu, prováděného PhDr. Zdeňkem Dragounem (NPÚ) při právě probíhající opravě Karlova mostu, nám přibližují a doplňují do mozaiky další část podoby staré Prahy.

Málokdo si dokáže představit, že Juditin most zde stál paralelně s mostem Karlovým a to minimálně do doby dostavby Karlova mostu, někdy kolem roku 1402. Juditin most byl v evropském mostním stavitelství pravděpodobně první celokamenný obloukový most v zaalpské oblasti. Doposud prezentovaná informace, že Judutin most postavilo regensburské mostní bratrstvo, je pouze nepodloženou hypotézou. Regensburský most byl pravděpodobně stavěn v časově se překrývajícím období a byl to pravděpodobně z části kamenný pilířový most, spíše propojený dřevěnými lávkami. Juditin most byl v kontextu mostního stavitelství své doby kvalitně architektonicky i stavebně vydařeným dílem. Měl 20 oblouků, v tzv. římském dělení , tzn., že oblouky se směrem do středu řeky rozšiřovaly, a byl postaven v modulu římské stopy. Z uvedených informací lze usuzovat, že mostní bratrstvo a stavitel pocházeli z Itálie. Tehdejší biskup Daniel, který cestoval po Itálii, mohl být pravděpodobným důvodem této stavební mise v Praze. Kníže Vladislav II., jenž byl v Řezně korunován císařem Fridrichem Barbarosou a do českých dějin vstoupil jako král Vladislav I., byl panovník evropského formátu. Angažoval se v evropské politice, zejména v  podpoře císaře sv. říše římské, jehož sestřenice Judita Durynská se stala Vladislavovou druhou manželkou. Tuto svatbu dohodl právě biskup Daniel. Za svojí pomoc při  dobytí Milána Vladislav získal titul českého krále. Podle Dalimilovy kroniky začal ve svém erbu používat lva. Jeho zaneprázdněnost evropskými záležitostmi pravděpodobně znamenala pro jeho ženu nutnost angažovat se ve věcech státních a zastupovat svého manžela po dobu jeho nepřítomnosti. Juditin most nese právě královnino jméno, evidentně z důvodů, že královna Judita osobně dohlížela nad průběhem stavby. Juditin most byl stavěn v letech 1159 – 1172 a zřítil se při povodni v roce 1342. Víme však, že, vyspraven dřevěnými lávkami, fungoval jako dočasná pěší komunikace pravděpodobně v původním průběhu mostu do doby dostavby Karlova mostu (1402).

Podvodní archeologický průzkum, prováděný pod dohledem dr. Dragouna a arch. Šefců, potápěči Policie ČR nám může přiblížit způsob stavby, resp. založení původních pilířů. Říční koryto Vltavy bylo totiž prouděním vody při povodni v roce 2002 vymleto v některých místech až o několik metrů hlouběji. Díky tomuto odstranění naplavených částic můžeme lépe než dříve zkoumat často v odkrytém stavu základy pilířů Juditina mostu. Je možné, že po rozboru právě probíhajících výzkumů dr. Dragouna získáme nové informace, které by nám mohly blíže určit technologii stavby mostu a tím eventuelně identifikovat původ mostního bratrstva. Jedná se zejména o potvrzení existence tzv. dřevěného roštu, který nebyl použit již při stavbě Karlova mostu. 

Kámen na stavbu Juditina mostu, tzv. červený pískovec, byl velice kvalitní s tvrdým tmelem a  získával se na svazích vrchu Petřín. Leč v době stavby Karlova mostu bylo toto ložisko vytěžené a červený pískovec byl při stavbě Karlova mostu používám pouze na nejexponovanější části z rozpadajícího se mostu Juditina. Zřejmě v sedmdesátých letech 13. století byla položena druhá vrstva mostovky z diabáse, která se dovážela z křížovnického lomu v Karlíku. 

Součástí opravy mostu po povodni v roce 1272 byla pokračující stavba křížovnického kostela s klášterem a věží. Tento raně gotický komplex v podobě „vodní tvrze“ opevnil staroměstskou stranu pozdně románského Juditina mostu.

Juditin most v datech:

l.P. 1158 - 11. ledna t.r. je v německém Regensburgu kníže Vladislav II. korunován na krále Vladislava I. z rukou německého císaře Fridricha Barbarossy. V tomto starobylém městě již nejméně dvě desetiletí stojí kamenný most. Byl snad novopečený král natolik okouzlen kamenným „zázrakem“ že zatoužil mít ho i ve svém hlavním městě?

l.P. 1159 - V Praze se počíná stavba kamenného mostu, který záhy ponese jméno Juditin. Stavitelem byl zajisté cizinec, snad Ital, kterého do Prahy přivedl buď sám Vladislav, či mu byl zprostředkován biskupem Danielem. Most měl 20 oblouků a byl přibližně 500 metrů dlouhý.

l.P. 1173 - Někdy v této době je dílo kamenného mostu přes řeku Vltavu v Praze dokončeno. Vltavské břehy tak spojuje první kamenný most v Českém království a druhý ve střední Evropě.

l.P. 1174 - Stavebník kamenného mostu, bývalý král Vladislav umírá na statcích své ženy v Durynsku. Jeho tělo je v prosté dřevěné rakvi a bez patřičných poct vezeno přes most do Strahovského kláštera. 

l.P. 1252 - U paty Juditina mostu se usazuje první a vůbec jediný ryze český duchovní řád. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, založený českou princeznou a světicí sv. Anežkou, získává rozsáhlá privilegia, mezi nimiž je také vybírání cla a mýtného při přechodu mostu. Na staroměstské straně je vybudován klášter a vztyčena věž, chránící most.

l.P. 1272 - Přírodní živly nemají s pražským kamenným mostem slitování. Most je pobořen povodní. Křižovníci nemají dostatek prostředků na jeho opravu. Král Přemysl Otakar II. vydává proto pro ně privilegium, že mohou po kostelích konati sbírky na opravu.

l.P. 1342 - „Jako by padla koruna království, když rozpadl se most...“ píše kronikář František Pražský. Na začátku měsíce února povolily mrazy a dalo se do deště. Řeky se rozvodnily, ledy začaly tát. Veliká povodeň smetla vše co jí stálo v cestě. Nad pražskou hladinou Vltavy hrdě se vypínající kamenný most musel již poněkolikáté sklonit hřbet. Tentokrát však již nepovstal. Katastrofa byla tak rozsáhlá, že most již nebyl obnoven. Zřejmě pouze provizorně opraven dřevěnými trámy a lešením sloužil až do dostavby nového, vyššího a pevnějšího kamenného mostu, dnes známého jako most Karlův.