Expozice

V rámci průzkumu v roce 1903 se souhlasem velmistra Františka Xavera Marata byl archeologickou sondou odkryt boční vchod do kostelíka.
Původní gotický křížovnický kostel reprezentuje vzácný příklad nezvykle krátkého, mírně příčně obdélného síňového trojlodí s polygonálním závěrem nad pěti stranami desetiúhelníku.
Barokní přestavba starého gotického kostela probíhala ve druhé polovině 17. století.
Jedinečnou krásu Karlova mostu tvoří mimo jiné sochařská výzdoba. Zásadní sochařskou výzdobu přineslo období baroka.
Významné a velké stavby, mezi něž stavba mostu patřila, prováděly ve středověku tzv. stavební hutě. Jednalo se v dnešním slova smyslu o přísně organizované stavební firmy.
Praha byla od raného středověku významným střediskem domácího i dálkového obchodu a centrem panovnické moci. Jako velká sídelní aglomerace se rozkládala na obou březích Vltavy, proto se bezpečný přechod přes řeku stal jednou z podmínek jejího rozvoje.
Během své více než šestisetleté historie přečkal most množství povodní, záplav, ledolamů a dalších přírodních katastrof i historických událostí. Některé z nich ho značně poškodily a most musel být několikrát nákladně opravován.
Sérii aktuálních krátkodobých výstav, součást základní koncepce muzea, zahajuje fotograf Martin Frouz, spolupracující s časopisem National Geographic. Třicet sedm velkoformátových barevných zvětšenin představuje především Karlův most a jeho genius loci.
Model stavební podoby Karlova mostu s okolní zástavbou se pokouší přiblížit různé vývojové stavební fáze mostu.