Sv. Cyril a Metoděj

Karel Dvořák (1.1. 1893 Praha – 28.2. 1950 Praha)

Sv. Cyril a Metoděj | Muzeum Karlova mostu Autor

Karel Dvořák je vůbec nejmladším umělcem, který měl možnost ozdobit svou sochou zábradlí Karlova mostu. Narodil se 1. ledna 1893 v Praze. Vyučil se cizelérství, poté navštěvoval Uměleckoprůmyslovou školu, kde byl nejvíce ovlivněn sochařem Josefem Drahoňovským. Následovalo studium v dílně Myslbekově, které po 1. světové válce dokončil na Akademii výtvarných umění u Jana Štursy, jehož pojetí sochařství převzal i do svého raného díla. Později se nechal ovlivnit tvorbou mladšího Otty Gutfreunda. Díky svému konzervativnějšímu pojetí sochařství se Dvořákovi podařilo získat velice prestižní veřejné zakázky, mezi nimiž dominují Sousoší sv. Cyrila a Metoděje pro Karlův most (1928-38) a Pomník legií pro hřbitov Pére-la-Chaise v Paříži (1934).

 

Donátor

Objednavatelem sochy sv. Cyrila a Metoděje pro Karlův most bylo Ministerstvo školství a osvěty Československé republiky. Socha byla vztyčena k výročí založení Univerzity Karlovy v Praze.

 

Sv. Cyril a Metoděj

Cyril a Metoděj bývají označováni za bratry ze Soluně, případně apoštoly Slovanů. Oba bratři se narodili zřejmě v Soluni. Starší Metoděj v roce 815 a mladší Konstantin (Cyril) v roce 826 nebo 827. Metoděj byl ve své domovině státním úředníkem, dosáhl vysokého postavení jako místodržící Bithýnie (pohraniční části Byzantské říše), světského života se však zřekl, stal se mnichem a diakonem. Vrcholu své kariéry dosáhl na Moravě, kde se stal roku 869 moravským biskupem. Konstantin byl profesorem filosofie v Konstantinopoli, roku 855 vstoupil do kláštera. Z něj vystoupil krátce před tím, než se se svým bratrem vydal na misie. Do klášterní cely se vrátil krátce před svou smrtí, v Římě znovu vstoupil a přijal jméno Kyrillos (Cyril). Až do 19. století byli bratři běžně jmenováni jako Crha a Strachota. Crha pochází z Cyril a Strachota ze špatného překladu řeckého Methodios. To bylo interpretováno jako latinské metus – strach. Bratři pocházeli ze svobodné rodiny byzantského úředníka. S přihlédnutím k jejich znalosti slovanského jazyka se soudí, že jejich matka mohla být slovanského původu. Okolo roku 860 byli bratři vysláni na misijní cestu k Chazarům na Krym. Chazarové byli nehebrejským národem, který přijal židovské vyznání. Úkolem bratrů tedy bylo krom politických jednání také obracet na křesťanskou víru. Na této misii se jim podařilo nalézt ostatky svatého papeže Klimenta I. a snad je měli donést na Moravu odkud je později donesli do Říma jako dar papeži. Moravský kníže Rostislav poslal roku 862 poselství k byzantskému císaři Michaelovi III. s prosbou o vyslání duchovních, kteří by byli schopni vést mše ve slovanském jazyce a jeho území kristianizovali. Při přípravách na cestu sestavil Konstantin první slovanské písmo – hlaholici a společně se svým bratrem přeložili do staroslověnštiny liturgické texty. V roce 864 napadl Velkomoravskou říši Ludvík Němec, Rostislav byl nucen obnovit vazalství a vpustit do země latinské kněží. To vedlo ke konfliktu staroslověnského a latinského pojetí. V roce 867 se bratři v doprovodu mladých adeptů kněžství vydali do Cařihradu, aby tam mohlo proběhnout vysvěcení. Zvolili cestu přes Benátky a odtamtud lodí do Cařihradu. V Benátkách se k nim dostala zpráva o státním převratu v Byzanci. Váhali proto se svým návratem až je zastihlo papežské pozvání do Říma. V Římě se jim před papežem Hadriánem II. podařilo obhájit staroslověnský jazyk jako bohoslužebný. Konstantin se již zpět na Velkou Moravu nedostal. Zemřel v klidu římského kláštera 14. února 869. Po Konstantinově smrti ustanovil Hadrián II. arcidiecézi Morava a Panonie, kterou vyjmul z pravomocí latinské (německé) církve. Metoděj se na Moravu vrátil roku 870. Téhož roku byl povolán na církevní sněm do Řezna. Zde byl sesazen z biskupského trůnu, zatčen a uvězněn. Dva roky strávil v žaláři. Až na intervenci papeže Jana VIII. byl propuštěn a rehabilitován navrácením úřadů. Slovanská liturgie byla ale i nadále velkým trnem v oku latinských kněží. Německý kněz Wiching obvinil Metoděje z kacířství. Ten aby obhájil nejen sebe, ale také svou arcidiecézi vydal se do Říma za papežem. Před Janem VIII. znovu obhájil staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk a toto privilegium bylo stvrzeno bulou Industriae tuae. Odtud odcestoval Metoděj do Byzance, kde zanechal opisy slovanských bohoslužebných knih, které později posloužili při misiích do Ruska a Bulharska. Z Cařihradu zamířil zpět na Moravu, kde dokončil staroslověnský překlad Písma svatého. Těžce nemocný umírá 6. dubna 685. Po jeho smrti jsou slovanští kněží vyhnání z Velké Moravy. Útočiště nacházejí v Čechách, Polsku a Bulharsku.

 

Socha

Socha sv. Cyrila a Metoděje od Karla Dvořáka je poslední sochou, která ozdobila Karlův most. Na svém místě nahradila Brokoffovo sousoší sv. Ignáce, které se roku 1890 zřítilo do Vltavy. Socha byla osazena k výročí založení Karlovy univerzity v Praze.

 

Nápisy se nacházejí

 

signatura

Karel Dvořák 1928-38.