Sv. Josef

Michael Jan Josef Brokoff (28.4. 1686 Klášterec nad Ohří – 8.9. 1721 Praha) ve spolupráci s otcem Janem Brokoffem a bratrem Ferdinandem Maxmiliánem

1854

Sv. Josef | Muzeum Karlova mostuAutor

 

Michael Jan Josef Brokoff byl nejstarším synem řezbáře a sochaře Jana Brokoffa. Narodil se roku 1686 na thunovském panství v Klášterci nad Ohří, kde jeho otec pracoval na zakázkách pro klášterní zahradu hraběte Osvalda z Thunu. Již od útlého věku čerpal zkušenosti v otcově dílně, velice záhy ho však společně se svým bratrem Ferdinandem Maxmiliánem oba překonali. Ferdinandu Maxmiliánovi umožnil otec studia ve Vídni. Michael Jan Josef snad navštěvoval pražské dílny Filipa Ondřeje Quittainera a Jana Oldřicha Mayera. Byli to právě sourozenci Brokoffovi, kteří začali krok po kroku směřovat svá dláta k vrcholně baroknímu výrazu a kteří v dílech, signovaných jménem otce, předznamenávali tvarovou vyrovnanost a zároveň uvolněnost baroka první poloviny osmnáctého století. Michael Jan Josef nebyl toliko nadaným pozorovatelem jako jeho o málo mladší bratr. Jeho práce se od otcových liší asi do té míry, do jaké se liší od těch bratrových. Použitými formálními prostředky, důmyslnější kompozicí i uměním opracování českého pískovce otce rozhodně překonal, v žádné své práci ovšem nedosáhl takové míry uvolnění a rozdýchání chladného kamene jako jeho bratr. Zemřel mlád, v pouhých 35 letech na nemoc českých sochařů, na souchotiny. Připisovány mu jsou sochy českých patronů v Děčíně, sochy sv. Jana Nepomuckého v kostele Nejsvětější Trojice na Praze 2, sochy u kostela Na prádle na Malé Straně v Praze či socha sv. Ludmily na Vyšehradě. Na Karlově mostě lze jeho autorství či přinejmenším podíl rozpoznat na sochách Křest Krista, sv. Josef, sv. Vojtěch a sousoší sv. Barbory, Markéty a Alžběty.

 

Donátor

Objednavatelem sochy sv. Josefa pro Karlův most byla hraběnka Terezie Příchovská z Příchovic, rozená Sekerková ze Sedčic.

 

Sv. Josef

Josef byl adoptivním otcem Ježíšovým. Pocházel z rodu Davidova, živil se jako tesař. Byl zasnouben s Marií, na které ovšem velice záhy počaly být znát znaky těhotenství. Josef věda, že Mariino štěstí nepochází od něj nezahořkl a nad celou situací přemýšlel. Ve chvíli nejtěžší se mu zjevil anděl a sdělil mu pravdu o jejím početí skrze Ducha Svatého. Následovala svatba, od které se Josef o manželku a později i malého Ježíše staral více než příkladně. Když nechal císař Herodes vraždit v Josefově rodišti Betlémě narozená neviňátka uprchli oba do Egypta, kde Josef mladého Ježíše vyučil tesařskému řemeslu. Až po Herodově smrti se rodina vrátila zpět do Nazaretu v Galileji. Z bible náhle mizí s událostí Dvanáctiletý Ježíš v chrámu. Tato událost se odehrála v Jeruzalémě. Ježíš se ztratil rodičům, kteří ho po dlouhém hledání nalezli v chrámu uprostřed disputace s kněžími. K této události se vztahuje poslední biblická zmínka o svatém Josefovi. Marie kárá Ježíše slovy : „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ Dále již není v bibli o Josefovi jediné zmínky. Objevuje se ale v apokryfních spisech. Podle jednoho z nich Historie Josefa, tesaře zemřel po nemoci v náručí svého syna Ježíše za přítomnosti manželky Marie a andělů sestupujících z nebes. S největší pravděpodobností se tomu tak stalo ještě před veřejným vystoupením Ježíšovým. Panují dohady, zda byl Josef již starým kmetem, když se zasnoubil s Marií. Některá apokryfní vyprávění líčí Josefa jako třiadevadesátiletého starce, který se z boží vůle zasnoubil s Marií aby jí byl ochranou a oporou. Pohlédneme-li ale do evangelií, nalezneme další tři syny a několik dcer, kteří měli narodit ze svazku Josefa s Marií. To vysoký věk Josefův příliš nepředpokládá.

 

Socha

Sochu sv. Josefa známe pouze z rytiny. Poničena byla revolučními boji, které na mostě probíhaly v roce 1848. V padesátých letech devatenáctého století byla na základě dobrozdání Josefa Maxe odstraněna a tím její stopy mizí. Podobně jako u několika dalších mosteckých soch i u sv. Josefa je problém určit jednoho určitého autora. S největší pravděpodobností vznikala socha v dílně Jana Brokoffa, kde se na ní vedle otce Jana podíleli přinejmenším i oba synové, Michael Jan Josef a Ferdinand Maxmilián. Formálně stylistickým srovnáním je nejvíce čitelný vliv nejstaršího syna zakladatele dílny Michaela Jana Josefa. Bohužel lze toto připsání podložit pouze několika málo dochovanými grafickými listy. I přesto zní ovšem přesvědčivě.