Sv. Filip Benicius

Michael Bernard Mandel (okolo 1660 Praha – 23. dubna 1711 Salcburk)

1714

Autor

Michael Bernard Mandel či Mändel se s největší pravděpodobností narodil v Praze. Doložen je ovšem až na začátku devadesátých let v Salcburku, kde se také nachází jeho první signované dílo. Mramorové sousoší Krotitel koní (1695, Salcburk, Sigmundsplatz), které snad vzniklo podle předlohy Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. V tomto díle se středoevropský rodák Mandel obrací až k antickým vzorům známým z Piazza Quirinale v Římě. Nejen v použitém materiálu, ale také v kompozici a celkovém ladění díla. Mandel je pro rakouský dějepis umění mnohem známějším než pro český. V Salcburku byl členem řádu servitů, pro které vytvořil řadu zakázek. Byla to pak česká větev řádu, která u něj pro Karlův most objednala sochu jednoho z nejvýznamnějších svých členů – sv. Filipa Benicia. Dalšími významnými díly Mandelovými jsou mramorové sochy sv. Petra a Pavla flankující vstup do Salcburské katedrály a také zakázky, které prováděl ve spolupráci s Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu pro jeho salcburské realizace (Hoffstall 1694, Dreifaltigkeitskirche 1699-1702, Ursulinenkirche 1702, Kollegienkirche 1707).

Donátor

Objednavatelem sochy sv. Filipa Benicia pro Karlův most byl řád servitů v Praze. Dle legendy vznikl ve třicátých letech třináctého století. Důležitým momentem bylo zjevení Panny Marie zahalené smutkem, která se dala poznat sedmi znesvářeným obchodníkům. Toto zjevení vyvolalo v jejich duších kajícnost a pokoru a vedlo k naprosté změně jejich dosavadního života. Bohatství a moc opustili ve prospěch rozjímání o samotě. Svůj majetek darovali chudým a z rušné Florencie odešli do klidné krajiny na hoře Monte Senario. Stali se zakladateli Řádu služebníků Panny Marie – servitů. Brzy se stali součástí středověkých žebravých řádů. Duchovně vycházejí z učení sv. Augustina. Do Čech pozval servity Karel IV. V Praze na Slupi pro ně založil klášter a sám se stal řádovým terciářem. To znamená, že ačkoli nežil v klášteře a neplnil řeholní sliby, snažil se svým životem přiblížit spiritualitě řehole.

Prostředky na zhotovení sochy daroval servitům kníže Adam Ondřej z Liechtenštejna.

Sv. Filip Benicius

Sv. Filip Benicius se narodil ve Florencii 15. srpna 1233 ve stejný den kdy se Panna Maria zjevila sedmi zakladatelům řádu servitů. Již od útlého věku toužil vstoupit do řádu servitů. Akceptujíce ale přání otce, studoval nejprve medicínu v Paříži a Padově. Ke vstupu do řádu ho přivedlo zjevení, které se uskutečnilo během mše ve florentském kostele. Filipovi se zjevila Panna Marie a vyzvala ho ke vstupu do řádu. Dospívající Filip do řádu vstoupil. Již za jeho života jsou doloženy zázraky. Ten nejznámější praví, že Filip na cestě potkal nahého muže postiženého leprou. Nemaje peněz, daroval mu to jediné co měl, svou tuniku. Jakmile si ji nemocný oblékl, zázračně se vyléčil. Zvěsti o zázracích které Filip koná, podobně jako jeho nepochybná moudrost a vzdělání vedly k zvolení třicetičtyřletého Filipa představeným řádu. Dokonce se jednalo o jeho kandidatuře na papežský stolec, to ovšem Filip rezolutně odmítl a před zasedajícím konkláve se schoval v horách. Za svého života kázal nejen v Itálii, ale také v Německu a Francii. Byl horlivým kazatelem a šiřitelem slova božího, bojoval proti kacířům, povstalcům a rebelům. Sv. Filip Benicius bývá zobrazován jako žebravý mnich, v řeholním rouše servitů s křížem, ratolestí a knihou. U nohou mívá papežskou korunu jako symbol odmítnutí papežské hodnosti.

Socha

Socha sv. Filipa Benizia je jedinou mramorovou sochou na Karlově mostě. Liší se nejen použitým materiálem, ale také stylovými východisky. Sochou sv. Filipa Benicia byla svým způsobem ukončena první a nejdůležitější fáze výzdoby Karlova mostu.

Nápisy se vyskytují

Na podstavci

PHILLIPPVS BENITIVUS ORDINIS SERVORVM B. V. M. QUINTUS GENERALIS IN HUMILITATE PLACVIT DEO.

(Svatý Filip Benicius, pátý generál řádu služebníků nejsvětější Panny Marie, se v pokoře zalíbil Bohu.)